„V malých lokalitách, v blízkosti našich domovů – tak blízko a v tak malých lokalitách, které není možné najít na žádné mapě světa. Jedná se ale o svět každého člověka: čtvrť ve které bydlí, školu, nebo univerzitu, kterou navštěvuje, továrnu, farmu nebo úřad, kde pracuje. To jsou místa, kde každý muž, žena a dítě hledají spravedlnost, rovnou příležitost, rovnou důstojnost prostou od sebemenších projevů diskriminace. Pokud práva nemají význam v těchto malých lokalitách, pak jejich existence je bez sebevětšího významu. Pokud se nezasloužíme o dodržování lidských práv v blízkosti našich domovů, pak se můžeme rozloučit s nadějemi na další pokrok ve světě.“ (Eleanor Roosveltová, citováno podle Citováno v Meyers Sondra, The Democracy Reader, New York: IDEA Publishing House, 2003)



Music Playlist at MixPod.com
Připomínka prvního hromadného transportu moravských Romů do koncentračního tábora v Osvětimi
7. 3. uplyne již 67 let od prvního hromadného transportu protektorátních Romů z Brna a dalších částí Moravy do vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi. V pondělí 8. 3. při této příležitosti pořádá Muzeum romské kultury každoroční pietní shromáždění k připomenutí této tragické události. Vzpomínka proběhne ve 4. sálu stálé expozice Muzea romské kultury, který je věnován tématice holocaustu a jehož součástí je také pietní deska. Součástí programu bude promítání filmu k tematice holocaustu.
Pietní shromáždění se v prostorách Muzea romské kultury konají od roku 2004. Před tím se vzpomínková akce konala u jedné z budov bývalého shromaždiště transportovaných Romů v Masné ulici, kde byla v roce 2000 umístěna pamětní deska. Tato deska vznikla z iniciativy historika prof. Ctibora Nečase, Muzea romské kultury a Magistrátu města Brna. Autorem je akademický sochař Z. Řehořík. Po demolici celého komplexu v Masné ulici byla deska (vlastníkem je Muzeum města Brna) umístěna v prostorách Muzea romské kultury.
Součástí akce bude také promítání krátkého dokumentu s pamětnicí holocaustu Annou Kýrovou. Tato žena prošla čtyřmi koncentračními tábory, mimo jiné také tábory v Osvětimi a Ravensbrücku. Za války také pracovala na nucených pracích v solných dolech.
Transport 7. března 1943 byl prvním masovým transportem protektorátních Romů do vyhlazovacího tábora Auschwitz II.-Birkenau. Stalo se tak na základě rozkazu říšského ministra vnitra a vůdce SS Heinricha Himmlera z 16. prosince 1942, který nařizoval nucenou koncentraci všech rasových „cikánů a cikánských míšenců“ z Německem okupovaných území v osvětimském táborovém komplexu.
V Brně se celá akce začala odehrávat ve stájích jízdního oddílu protektorátní policie, které se nacházely v Masné ulici. Tam byly od prvních březnových dnů 1943 soustřeďovány v nelidských podmínkách celé rodiny z romských kolonií v Brně a z dalších částí Moravy. Všichni vězňové museli hned po příchodu do těchto stájí odevzdat všechny osobní doklady, byli potupně ostříháni a vydezinfikováni. Podle vytvořeného seznamu pak byli 7. 3. 1943 převedeni k rampě v nedalekých městských jatkách a odtud byli nákladními vagóny transportováni do cílové stanice. Tímto způsobem bylo v tento den odvezeno přes tisíc romských mužů, žen a dětí všech věkových kategorií, z nichž většina nepřežila.
Přidat k oblíbeným Send mě an e-mail